středa 7. října 2009

Obrázky z Londýna: Květen čili May

Vítám,
tak se po dlouhé době zase ozývám. Přibude trocha lekce historie mého skoro půlroku tady v Anglii. Protože je to docela dlouhá doba, nebudu se s tim párat a pokusím se vložit pár asociací a vzpomínek...

KVĚTEN
Let byl jako vždy úžasný, mám ráda létání i letadla, pohledy z ptačího pohledu...jen jsem nemohla dělat žádné fotky, ale v paměti to mám.

Konečně jsme se s Davem našli. Budu u něj nějakou chvilku bydlet. Dokonce mi uvolnil svoji ložnici a sám spí na matraci v obýváku. Těší se jako malé dítě, že má návštěvu :)

Zítra je neděle, kam já jenom zajdu do kostela. Už to mám, tady hned naproti je jeden, proč se štrachat někam daleko? Ráno se vydávám přes ulici a vkračuji do baptistického kostela s názvem Kensal Rise Baptist Tabernacle. Vítá mne starý pán čokoládové barvy se slovy "Good morning! How are you?" a hned mi vráží do rukou zpěvník a Bibli. Všichni okolo jsou čokoládoví a já svítím jak vanilková zmrzlina. Úžasné bohoslužby, které mne opravdu oslovily. Pár lidí se ze mne snaží dobýt pár vět, ale jde to zatím ztuha, sotva rozumím. Zato já se dovídám, že ti čokoládoví pocházejí z Karibských ostrovů, pastor je z Jamaiky.

Kameny, kameny a kameny... Obracím je zleva i zprava, a podívej tady na tu barvu ("lovely colour"), a tohle pomáhá na spánek... Postupně poznávám, že Dave je tak trošku "stříknutý" Hare Krišna a věří v jejich léčivou moc...pár návštěv stánků s kameny na trhu mi bohatě stačí a začínám být unuděná, hladová a unavená...Dave se neustále s někým zapovídává a protože nemám vlastní klíče, musím to vydržet.

Chodíme trošku po Londýně a Dave mi ukazuje jeho zajímavosti. Začíná se mi tu líbit. Je to tu opravdu multikulturální, někdy chaotické a přecpané lidmi (to ani Praha v největší turistické špičce není, co tady je dennodenně), ale zajímavé.

Navštívili jsme královskou botanickou zahradu - Kew Garden. Dave to tam má hrozně rád, akorát naše návštěva nedopadla nejlépe. Máme ponorkovou nemoc. Nechtíc nebo chtíc jsme se rozdělili, užívám si zahrady sama. Dave se o mne stará až moc, bere mi to energii. Nemohu dýchat, potřebuji najít co nejdříve vlastní bydlení.

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ

sobota 22. srpna 2009

London? London...

Ano, ano, je to tak. Po velkolepých kanadských plánech jsem "přistála" v Anglii, a to již v květnu tohoto roku :) Měla jsem v plánu pravidelně přispívat novinkami o mém anglickém životě na svůj blog a posílat odkazy, ale skutek utek... Tak, dnes nový pokus, třeba to tentokrát vyjde?

Žiji v severozápadní části Londýna v obvodu zvném Brent, který hraničí s City of Westminster na jedné straně, což je asi třeba zmínit ("Každý chce bydlet ve Westminstru..." zaslechla jsem mezi řečí). Zakotvila jsem zde v místním babtistickém kostele, který se skládá převážně z černochů pocházejících z Karibských ostrovů, konkrétně Jamaiky. Dočetla jsem se, že přistěhovalecká vlna se "přivalila" v 60. a 70. letech 20. století. Já sama bydlím u jedné úžasné rodiny ze sboru (podotýkám, typické anglické rodiny)a cítím se tu jako doma. Získala jsem nové "náhradní" rodiče a taky 3 mladší bráchy :) Náš domeček se nachází v části zvané Kensal Rise a máme to coby kamenem dohodil do Wilesden či Kensal Green.

Pro dnešek postačí a přidávám nabídku pár obrázků Londýna. Musím říci, že zatím mým nejoblíbenějším místem je Greenwich! Tak se kochejte a já jdu spat.

"Dobrou noc, děti!"
..."Dobrou noc, strýčku Fido!" :)

sobota 20. prosince 2008

Byl podzim...

(...)Už cestou povídal tatínek: »Ne, není co odkládat. Mohla by najednou udeřit zima a bylo by s námi zle. Musíme se hned dát do práce.« A hned se dali do práce. (...)
A teď chodili kolem chaloupky, a kde byla jaká skulinka, dobře ji ucpali, takže nemohlo nikde ani profouknout. Pak zavřeli dveře na petlici, zastrčili špejlek a celé dveře zarovnali dřívím, aby jim v síni nepřekáželo. Naposledy po všem vycpali mechem okna, jak v kuchyňce, tak ve světnici, a dobře je prkýnkem zabednili. Světla měli dost a dost. A teď — ať si třeba mrzne! Však už venku burácelo. A tak se ještě pomodlili:

Podvečer tvá čeládka
co k slepici kuřátka
k ochraně tvé hledíme,
laskavý Hospodine.
Pac a pusu, »Pán Bůh s námi a zlý pryč!« , a lehli a spali a spali a spali.

(J. Karafiát: Broučci )

Panečku, ale jak těm Broučkům tam potom nasněžilo, dobře, že se na tu zimu pořádně připravili...(Samý, samý sníh, palouk pryč, stráň pryč, a nic než sníh.)

Zítra bude zimní slunovrat...první opravdu zimní den, ale bez sněhu. Alespoň tady v Praze po něm není ani vidu ani slechu. Už se opravdu těším, až se za tím sněhem rozjedu. Letos se to po "pewnym zakręceniu" nakonec vyvrbilo na velmi slibné silvestrovského veselí na chaloupce kousek od Rumburku a rozhodně se chystám zajet výše do Lužických hor a zase po roce provětrat ty svoje Madshusy (rozuměj Husy z Mádsu :)

Snad ale stačím včas obstarat zbytek vánočních dárků pro blízké a hlavně dokončit nasmlouvanou práci. Znáš určitě polského režiséra Krzysztofa Kieślowského (čti Křištofa Kješlovského) a jeho poslední filmy - trilogii Tři barvy. Tak na těch zrovna pracuji, konkrétně na bonusových materiálech k těmto filmům - nad překladem titulků. Jedná se o velice zajímavé rozhovory s producentem, herečkami... a také přímo s režisérem. Shlédnout film je věc jedna, ale vědět, co všechno vězelo za natáčením, je věc druhá, snad ještě zajímavější. A navíc, práce na volné noze mi opravdu sedí, nedýchá mi na záda žádný šéf...jenom termín a já sama :)

Tak pac a pusu...a spali a spali a spali.

středa 10. září 2008

Je hluboká noc...

Je to paradoxní - ačkoliv bych měla mít času mraky (bo momentálně nechodím nikam denně do práce), na blog nestíhám ani juknout, natož něco napsat....
.....děje se v mém životě mnoho změn, a tak asi spotřebovávám energii na jeho nové uspořádání a zorganizování. Popravdě, nikdy bych nevěřila, jak je příjemné (po několikaletém běhu bez dlouhých občerstvovacích přestávek) dát si chvilku "voraz" a prostě a jednoduše nikam nespěchat, rozhlížet se okolo sebe a nabírat novou sílu a chuť se znovu prát se životem.
Jak říká biblický Kazatel, vše má svůj jistý čas a každé předsevzetí svou chvíli. Po čase ztracení nastal můj čas hledání a nalezání se,
po čase boje - čas pokoje...

1 Všeliká věc má jistý čas, a každé předsevzetí pod nebem svou chvíli.
2 Jest čas rození i čas umírání, čas sázení a čas vykopání, což vsazeno bývá;
3 Čas mordování a čas hojení, čas boření a čas stavení;
4 Čas pláče a čas smíchu, čas smutku a čas proskakování;
5 Čas rozmítání kamení a čas shromažďování kamení, čas objímání a čas vzdálení se od objímání;
6 Čas hledání a čas ztracení, čas chování a čas zavržení;
7 Čas roztrhování a čas sšívání, čas mlčení a čas mluvení;
8 Čas milování a čas nenávidění, čas boje a čas pokoje.
(Kazatel 3,1-8 Bible kralická)

sobota 7. června 2008

Pozvánka na koncert

Přeji pěkné dobré ráno či hlubokou noc, moji milí :))
Dlouho jsem zde nebyla, anžto to poslední dobou vůbec nestíhám, ale chci Vás tentokrát pozvat na poslední zpívání v naší sezóně. Koncert se koná 8. 6., tedy tuto neděli v 19 h v evangelickém kostele U Salvátora. Zpívá italský mužský sbrr Coro popolare citta di Vimercate za účasti sboru Cantus Amici a našeho Salvátorského pěveckého sboru.
Vstupné dobrovolné :))